Loupak.cz - Vtipy

„Moje žena se mnou přestala mluvit, co mám dělat?”
„Být šťastný. Znamená to, že si rozumíte beze slov.”

Paní Najmanová si u sousedky pochutnává na buchtě.
„Trouba vám peče dobře, že?” konstatuje mezi sousty.
„Peče,” přisvědčí sousedka. „Ale těch řečí, než ho k tomu dokopu!”

Chlap se vrátí domů ve tři ráno, úplně opilý. Manželka ho začne ve dveřích zpovídat: „Kdes byl?”
„No, jen jsem si trochu užíval...”
„A kolik jsi utratil?”
„No, asi tři tácy...”
„Cože, tři tisíce?! Ty idiote, dovedeš si představit, jak dlouho by mi vydržely tři tisíce?”
„Hm, no, nepiješ, nekouříš, máš vlastní vaginu... Takže asi až do smrti!”

Karel pozval svého kolegu k sobě domů, aby spolu natřeli člun. Když dorazili, hned ve dveřích objal a políbil ženu a ptal se jí, jak se měla. U večeře jí pochválil jídlo, zas ji políbil a řekl jí, jak ji miluje. Když pak na dvorku natírali člun, Pepa se ho zeptal, jestli si nemyslí, že se manželce věnuje nějak moc.
„Ani ne, Pepo. Víš, začal jsem s tím asi před půl rokem, a od té doby je náš vztah jako znovuzrozený. Nemůže to být lepší, vůbec se nehádáme.”
Pepa si řekl, že to tedy taky zkusí. Když večer dorazil domů, hned v předsíni manželku objal, pořádně políbil a řekl jí, jak ji moc miluje. Ona se mu vycukla, dřepla na zem a začala usedavě brečet. Tak se jí Pepa ptá, proč brečí. A ona: „Tohle je nejhorší den mýho života! V krámě mně ukradli peněženku, malej Jarouš se natloukl na kole a je v nemocnici, praskla vana a zatopila sousedy, a teď ještě ty přijdeš domů opilej!”

Vrátí se manžel z nákupu celý šťastný a hrdě oznamuje manželce: „Hádej, co jsem dostal v supermarketu zadarmo k mouce?”
Manželka hádá: „Když jseš tak spokojený, tak to určitě musí být láhev piva, nebo nějakého alkoholu.”
„Samá voda, něco lepšího. Pravé moučné červy!”

„Teda to byl mejdan,” říká Petra kamarádce po návratu domů.
Přítelkyně poznamená: „No, já se ani pořádně nenapila.”
„Já taky ne,” odvětí Petra. „Ale zato jsem asi dvanáctkrát přišla do jiného stavu!”

Ženy jsou ráj pro oči, očistec pro peněženku a peklo duše.

Jde chlápek po ulici, v ruce urnu a evidentně má výbornou náladu. Usmívá se, poskakuje a píská si. Vidí ho jiný a ptá se: Vy jste necitlivej. Trochu úcty, ne? A vůbec, proč máte tak dobrou náladu? To máte tak, to je tchýně. Celej život se flákala, nic nedělala. Tak teď si ji dám do přesýpacích hodin a bude makat jak barevná.

Říká paní Kalianková: „Podívejte, támhle mezi těmi běžci je můj muž!”
„Ten s tím červeným šátkem?”
„To není šátek, to je jazyk!”

„Konečně jsi zacouvala pořádně,” chválí pán manželku. „Ale ne do naší garáže!”